Všichni jsme v našich mladých letech měli svůj vlastní pokoj, ať už byl trochu menší, či velký jako polovina bytu. Někteří z nás dostali svůj vlastní pokoj až jako starší, protože doposud spali s rodiči v jedné místnosti. Jiní byli hned odmala zvyklí spát pouze u sebe, a tak to je dle mého názoru úplně nejlepší, jelikož se nám také může stát, že pokud si dítě zvykne spát u rodičů v jedné místnosti, ani se mu nakonec k sobě do vlastního pokoje chtít nebude. Byli tu ale i tací, kteří neměli dlouhou dobu možnost nikde mít svůj vlastní pokoj, ale přitom si ho velmi přáli a neustále připomínali rodičům, že svůj pokoj nutně potřebují. Myslím si, že by se pro dítě vždy mělo najít místo pro jeho vlastní pokoj, jelikož každý chce mít občas svůj klid, teď tím myslím jak děti, tak i rodiče.

Spousta dětí si ve svém pokoji také vyžádá počítač a všechno příslušenství k němu. Může se to zdát jako velká výhoda, ale pokud se do jejich pokojíku dá rodinný počítač, může se jim klidně stávat, že je každé ráno budou budit rodiče, kteří na počítači pracují. Ale takovéto malé utrpení se dá pro počítač vydržet, ne?

Ve většině případů jsou dětské pokoje jednou z nejmenších místností v domě, proto se musí často přemýšlet, jak vyřešit místo, aby se do pokoje vše vešlo. Nejčastěji se to řeší postelí, která se nachází u stropu. Mně osobně se to zdá jako velmi dobrý nápad, sám jsem to tak měl a mohu i doporučit, že se na ní bude malé dítě cítit mnohem bezpečněji, ale je potřeba se zamyslet nad tím, že musíme postel dostatečně zabezpečit, aby z ní dítě nespadlo na zem. Také je potřeba si uvědomit, že si děti na takovéto posteli budou chtít neustále hrát, tudíž na ni budou i s kamarády pořád lozit dolů a zpět nahoru. Může zde hrozit i riziko zranění.

A co Vy? V kolika letech jste dostali svůj vlastní pokoj? Líbil se Vám?